CO JE TO PLSTĚNÍ ?
Zpracování ovčí vlny bylo známo již v dávných dobách národům v přední Asii. Odtud se rozšířilo ve starověku do Egypta a do Řecka a ve středověku do ostatní Evropy.
Plstěním se vytvoří pevná textilie, která se skládá z různě překřížených a spolu pevně spojených zvířecích vláken, převážně ovčí vlny, ale i králičích nebo psích chlupů. Vzniká nikoli tkaním, nýbrž skládáním vláken v rouno, v němž se vlákna plstěním a valchováním mezi sebou propletou a slepí, takže vytvoří pevnou a celistvou plochu podobnou tkané látce. Nejznámějším, a také nejstarším způsobem je zhotovování plsti z připravené srsti zvířat pomocí horké vody a stálého tlaku. Dodnes můžeme ve známých místech Asie najít místa, kde lidé vyrábějí tímto způsobem koberce a i svá obydlí – tzv. jurty. Používá se vlna vyprášená, vyčištěná, vypraná a usušená. Prostře se na starou pokrývku do výšky 30 cm. Tato bílá vlna se prokládá barevnými vzorky, polije se horkou vodou, svine se do pokrývky a ováže žíněnými provazy. Svitek se pak přehazuje z klínu na zem, nebo válí předloktím na stole. Je-li tkanina příliš rozměrná, použijí se i koně, kteří vláčením svinuté pokrývky ulehčí lidem těžkou fyzickou práci. Podle velikosti materiálu se také odvíjí délka času plstění, nejméně však plstění zabere dvě hodiny.
Tolik o tradičním plstění, které bychom měli také poznat, chceme-li se více věnovat práci s ovčí vlnou. Tento způsob je více řemeslný, plstění jehlou je více výtvarnou záležitostí. Má své velké výhody, neboť s jehlou můžeme velmi dobře tvořit v detailech, téměř malovat barvou. Obě techniky se mohou velmi dobře kombinovat. Technika jehlou se k nám dostala z Holandska, první zkušenosti napověděly o velkých možnostech vývoje. Stojí za připomenutí, že již přinesla spoustu radosti dětem, rodičům, vychovatelům, terapeutům, klientům, seniorům takže vlastně každému, kdo vzal jehlu do rukou. Děti by měly jehlu používat raději až od 10-12 let, jehla je křehká a velmi ostrá. Jinak není žádné omezení, ba naopak. Postup je neobyčejně tvůrčí, jak nám tato knížka může napovědět….
MATERIÁL
Ovčí rouno - V dnešní době narůstá počet domácích chovatelů ovcí, je tedy nejužitečnější, máme-li k dispozici nepranou vlněnou střiž. Pokud se nám podaří být i u stříhání oveček, můžeme prožít celý proces zpracování vlny od počátku až do výsledného výrobku. Je to nejen radostné, ale i velmi obohacující pro poznání vlastností tohoto nádherného přírodního materiálu.
TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ
Plstící jehla má vybroušené ostré výstupky, kterými při vpichování do ovčího rouna nabírá jemná vlákna vlny a opakovaným pohybem je spojuje a tím se vlákna zhušťují – plstí. Při práci na ploše pronikají vlákna pomocí jehly podložkou na druhou stranu a tím se zafixují. S jehlou pracujeme vždy kolmo a s citem. Může se lehce zlomit nešetrným nakloněním či přílišnou urputností. Na každou práci používáme molitan jako podložku. Na trhu jsou k dostání tři velikosti jehel : silná, střední a tenká. Silnou jehlu můžeme použít na hrubou práci, kdy začínáme vyrábět například míček a potřebujeme rychle zapracovat větší objem vlny. Prostřední velikost je nejpoužívanější, můžeme s ní pracovat na čemkoli. Tenká jehla je velmi dobrá na zakončování jakékoliv práce, nezanechává téměř žádnou stopu po vpichu a je dobrým pomocníkem při obrázcích – vpichování do podkladu. Jemně pronikne nejlépe ze všech druhů jehel. Musíme však počítat s velmi šetrným zacházením, protože se nejvíce láme. Lámavost všech jehel je poměrně veliká a dá se jí předejít, pokud pracujeme opravdu kolmo a s citem. Tomu je třeba se s velkou trpělivostí učit, zvláště u temperamentních povah.